Elaso

Bez cukru si život snad neumíme představit, i zastánci všemožných diet někdy zhřeší, a dají si něco sladkého, někdo si sladí kávu, čaj, dětem dopřejeme sladkosti, říká se, že bez soli to nejde, ono ale ani bez cukru to někdy není ono. V dnešní době máme na výběr kromě bílého cukru i z dalších, zdravějších variant.

Bílý cukr:
–        ten se u nás vyrábí výhradně z cukrové řepy, přitom bulvy cukrové řepy jsou ze semen ze zahraničí, je to proto, že rostlina se na semena pěstuje až druhým rokem, a v našich podmínkách by zimu bohužel nepřežila, celková výroba je zdlouhavý proces, než si můžete hodit kostku cukru do kávy, bohužel u výroby bílého cukru se zbavuje látek, které by narušily jeho bělost, a to jsou látky, které by naše tělo právě ocenilo

Třtinový cukr:
–        tento cukr je tzv. „neřepný“, vyrábí sez cukrové třtiny, což je vlastně vysoká, zhruba kolem 2 metrů, tráva. Třtina se seká, následně je umletá a odstavená – tím vznikne hustá lepkavá látka, která se nechá vykrystalizovat a pak vzniká třtinový cukr. Třtinový cukr obsahuje i melasu (působí jako prevence proti mnoha chorobám), ale jen v malém množství – cca do 5 procent. Dále třtinový cukr obsahuje Sacharidy, bílkoviny, vitamín B3, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou, vápník, cholin, železo, fosfor, draslík, hořčík, sodík, mangan, selen, takže pro ty, kteří se bez cukru prostě neobejdou, je třtinový cukr „zdravější variantou“

Palmový a kokosový cukr:
–        palmový cukr je ze šťávy kmenů stromů, kokosový cukr je z květů a má o něco vyšší obsah přirozených živin. Oba druhy obsahují zejména sacharózu, vedle cukrů mají i nějaké minerální látky, například železo, zinek, vápník a draslík, několik mastných kyselin krátkého řetězce, mají však téměř stejný obsah kalorií jako cukr bílý
Stévie:
–        stévie je ve své přirozené podobě rostlina, listy stévie po staletí používaly v různých kulturách Jižní Ameriky jako sladidlo, listy jsou bez kalorií a chuťově můžou být až 300x sladší než cukr. Stévie jako sladidlo je poměrně nový produkt. Díky tomu není k dispozici dostatek relevantních výzkumů. Ví se, že byla po staletí používána v mnoha civilizacích jako sladidlo, bez nějakých vedlejších škodlivých účinků. V Japonsku se konzumuje už přibližně 30 let, ale v relativně malém množství. Otázkou je, co s tělem udělá konzumace stévie ve stejném množství, jako se dnes konzumuje cukr ve všech jeho podobách.