V dnešní době je tolik dětí, které nastoupily do první třídy, že jsem tomu ani nevěřila. Jsem totiž paní učitelka a učím na prvním stupni základní školy a povím vám, že jsem ani netušila, že ke mně na školu nastoupí už třicet sedm prvňáčků. Sice ano, máme na to kapacitu, ale stále jsem se z toho nemohla vzpamatovat. A když jsem se doslechla, že se zaplní celá má první třída, tak jsem byla v šoku. Samozřejmě, že ale v tom dobrém smyslu. A říkala jsem si, že se to snad ani nikdy nezaplní. A celá třída se zaplnila. Byla jsem docela překvapená, ani jsem tohle netušila, když jsem potom tohle říkala doma, tak mi ani nikdo nechtěl věřit.
Proto jsem řekla, ať se nediví, protože v dnešní době je opravdu hodně malých dětí. Školky byly přeci přeplněné, v televizi jsem slyšela i viděla, že opravdu školky jsou přeplněné, dokonce i jesličky. A když už se bavíme o jesličkách, dávali jste svoje malé děti do jesliček? Já ano, ale vždycky jenom tak na tři nebo na čtyři hodiny, protože jsem si své malé děti chtěla užít, ale zároveň jsem také chtěla chodit do práce. Do školy tam mě to bavilo, děti mám opravdu hodně ráda a teď jsem byla také potěšená, že jsem učitelka a že jsem tenhle obor vlastně vůbec šla studovat.
Je opravdu hodně dětí, které se chtějí vzdělávat. A já si myslím, že vzdělávání pro děti je velice důležité bez vzdělávání dětí bychom vlastně neměli ani žádnou budoucnost, proto je prima, že existují takové zdravotní střediska, kam mohou chodit dokonce i postižené děti se vzdělávat. Moje sestra má právě postižené dítě a vůbec měla strach, kam potom bude chodit do školy. Její dítě moc nevidělo a neslyšelo. Nakonec našla takové místo, kde se právě učí takhle postižené děti. Moje sestra byla opravdu překvapená, protože nevěděla, že takhle v jejím okolí tohle bude. Kdyby se sestra o to zajímala dříve, tak by tohle věděla dřív.